Pan Jiří Pitín se narodil 23. 4. 1942, v té době nikdo netušil, že za 2 měsíce bude znát jméno jeho bydliště celý svět. Příčinou bude velká tragédie: vyhlazení obce Lidice. Jemu v té době bylo pouhých 7 týdnů, jeho otec František byl nacisty popraven na střelnici v Kobylisích, sestra Marie byla s dalšími lidickými dětmi zavražděna v Chelmnu, matka s babičkou zemřely v koncentračních táborech. Malý Jiřík byl jako miminko umístěn do kojeneckého ústavu, po válce se ho ujala jeho teta Marie, kterou dle svých slov jako dítě hodně zlobil.
V dnešní době se pan Pitín mimo jiné věnuje besedám pro veřejnost, protože je jedním z mála lidických obyvatel, kteří se dožili současnosti a mohou či jsou ochotni vzpomínat. Jeho vlastní vzpomínky sice začínají až s koncem války, ale dochovaly se mu některé předměty a dokumenty po své rodině, například srdíčko z Matějské pouti, které tetičce na jaře 1942 koupila jeho sestra Maruška.
Žáci z devátých ročníků měli tu čest si pana Pitína poslechnout 7. 5. v Krajské knihovně v Liberci, kam nás opět pozvala historička Mgr. Kateřina Portmann, Ph.D.
Na fotografiích je mimo jiné podobizna Jiřího sestry Marie, zmíněné srdíčko z poutě nebo medaile s 88 jmény zavražděných lidických dětí.
