Logo Základní škola a Základní umělecká škola Jablonné v Podještědí

Co mi dala a vzala distanční výuka?

13. 4. 2021 Mgr. Petr Kopřiva, MBA
Logo školy.jpg

Zveřejňujeme slohové práce žáků 8. tříd, ve kterých se zamýšlí nad současnou situací - co mi dala a vzala distanční výuka.


1. Slohová práce – žákyně, 8. ročník

Co je pro mě distanční výuka? Je to pro mě možnost naučit se samostatnosti a zodpovědnosti, ale bohužel v distanční výuce vidím jen málo kladů. Distanční výuka je jakýmsi „symbolem” toho, co se nyní odehrává po celém světě. Mnoho lidí přišlo o možnost vídat se se svými blízkými a většina z nás z toho má stejný pocit - beznaděj. Minulý rok touto dobou jsme ještě ani netušili, co nás všechno čeká. Pamatuji si na první konferenci vlády, ve které bylo oznámeno, že se školy zavírají. Důvodem byl šířící se virus, který ovlivnil úplně každého. Ještě ten den nám přišla zpráva ze školy, ve které nám bylo sděleno, jak bude výuka probíhat. Tehdy, když jsem zprávu četla, jsem si myslela, že je to pouze otázka několika dní a že se brzy opět setkám se svými spolužáky ve třídě. Dnes, jak již všichni víme, jsme se ze složité situace stále nevymotali. Může se to vůbec ještě někdy spravit? Upřímně, slovům ministra školství, ani ministra zdravotnictví, už nevěřím. Návrat do školy byl oznámen již několikrát, ale stále jsem do školní lavice nezasedla. Naše distanční výuka probíhá přes Google Meet. Učitelé se s námi setkávají několikrát během týdne a opravdu se snaží odvést co nejlepší práci. Ale už jsou z toho všichni unavení. I já jsem unavená a neumím si představit, jak náročné asi musí být připravovat si každý den nové a nové podklady, aby zaměstnali a zároveň zaujali každého žáka, který se distanční výuky účastní. Věřím, že to není vůbec jednoduché. Co si ale velké množství učitelů z distanční výuky může odnést do budoucna? Většina učitelů, kteří pracovat s počítačem prakticky neuměli a v zásadě to i odmítali, se nyní naučili a tuto techniku mnohem lépe ovládat. Co ale dala distanční výuka mně? Já jsem zjistila, že jsem silnější, než jsem si myslela. Dříve jsem měla oporu v kamarádech, kteří mi třeba i při testu mohli poradit. Dnes se musím spolehnout pouze sama na sebe a je pouze na mně, co se naučím a v čem budu později „plavat”. Negativní na celé situaci je skutečnost, že jsem stále sama doma a nemůžu se setkat se svými kamarády. Vlastně všichni se nachází v

jiném okrese i proto se cítím daleko více sama než obvykle. Co že mi tedy ta distanční výuka dala a vzala? Myslím, že je otázka formulována špatně, protože distanční výuka je pouze plod světové pandemie… Správně bych se ptala: „“Co nám distanční výuka dala a pandemie vzala?”. Distanční výuka rozvinula samostatnost žáků a studentů. Pandemie vzala společenské životy, psychickou pohodu a svobodu. Pevně doufám, že se celá situace brzy vrátí do normálu a že se otevře jak škola, tak i má oblíbená sushi restaurace, kde se se svými kamarády stavíme na jídlo a popovídáme si. To je to, co mi dnes nejvíce chybí.


2. Slohová práce – žák, 8. ročník

Současná situace nám nedovolí chodit do škol, - jsme odkázáni na distanční výuku. K distanční výuce používáme elektrotechniku, - mobil a počítač, s učiteli se vidíme pouze přes počítačovou obrazovku na skupinových online hodinách. Úkoly dostáváme na aplikaci

jménem Učebna. Učebna je velmi přehledná aplikace, kde má každý předmět svoji kolonku.  Co mi přinesla distanční výuka? Myslím si, že na začátku distanční výuky se každý žák radoval z rozhodnutí vlády, neuvažoval nad nudou. Vím, že teď to má většina žáků úplně opačně, nudí se a už by se jim chtělo do školy za kamarády. Dokonce i mě už distanční výuka omrzela, ze začátku mě bavila. Na začátku distanční výuky jsem si myslel, že bude zábava vstávat někdy v 10 hodin, online hodiny v pyžamu atd… Teď už to ani mě nebaví a rád bych se vrátil do školy. Při videohovoru je pro vyučujícího mnohem obtížnější udržet stoprocentní pozornost, protože nevidí všechny žáky a pro děti je mnohem obtížnější udržet pozornost, když jsou připojené na internetu bez neustálého dozoru vyučujícího a s počítačem, mobilem nebo tabletem přímo před sebou. Chybí mi také dostatek motivace. Myslím si, že kdybych byl ve škole, tak bych byl více aktivní a dělal bych i dobrovolné domácí úkoly, ale v této době se mi vůbec nechtějí dělat. Postrádáme pomůcky, například u fyziky, postrádáme názorné předvedení. U chemie by pokusy asi většině žáků doma neprošly.… Také chybí přímá spolupráce se spolužáky. Dodělávání prací na poslední chvíli, stres, časté opisování úkolů a podvody při testech jsou pro spoustu žáků součástí každého dne. … Dále mi vadí, že nemám možnost soustředit se na moji volnočasovou aktivitu-, stolní tenis. Na druhou stranu má distanční výuka i svoje výhody. Např: mám více času na rodinu, zkusil jsem spoustu věcí, které bych nebýt distanční výuky nikdy nezkusil, chodím více na procházky s rodinou., distanční výuka podle mě vede k větší samostatnosti, úkoly zaberou méně času, mám spoustu možností na to, abych si mohl vyhledat nejrůznější informace.      K závěru bych mohl za sebe říct, že jsem poznal strach a obavy o své blízké. Zjistil jsem, že nic není zadarmo. Ani svoboda, čas. Že peníze, které máme doma na hospodaření, nejsou jen tak. Nebo spíše jsem si tím časem stráveným doma uvědomil, kolik toho okolo mě je, o co jsem se dříve nezajímal. Že i svět a stát může mít problémy. Že jsou lidé na tom hůře, někteří lípe. Také vím, že rodiče dělají maximum proto, abych se měl tak, jak se mám. A že se mám dobře. Ale za sebe bych na závěr řekl, že si už nikdy nebudu stěžovat, že musím do školy. Těším se na normální život. Škola, kamarádi, zápasy, sport.. To vše, co se teď nesmí.