Ve středu 7. října se sedmé ročníky naší školy vydaly na společný výlet se žáky ze žitavského gymnázia. V rámci projektu InterBridge, přeshraniční projekt financovaný z programu Interreg Česko - Sasko, jsme společně zamířili do Sloupu v Čechách a do tajemného podzemí Pekelných dolů v Lindavě.
Němčina a čeština tentokrát nezůstaly jen v učebnicích. Exkurze začala už v osm hodin ráno před naší školou, kde nás vyzvedl autobus s našimi německými partnery. A protože cílem celého setkání nebylo jen někam společně vyrazit, ale především poznat se, komunikovat a překonat jazykovou bariéru, dostali žáci svůj první úkol hned po nastoupení.
Sedmáci si v autobuse nesedli jen tak vedle kamaráda ze své školy, ale pěkně namixovaně, čeští žáci si přisedli vedle svého německého parťáka a společně se pustili do prvních rozhovorů. Jak se jmenuješ? Kde bydlíš? Kolik ti je? Co máš rád?
Naši žáci se učí německy, němečtí žáci zase česky a najednou měli možnost oběma jazykům dát něco, co žádná učebnice nenahradí, vyzkoušet si skutečnou situaci se skutečným rodilým mluvčím naproti sobě.
Naší první zastávkou byl skalní hrad Sloup, který jsme si společně prošli během komentované prohlídky. Skály, chodby, schody, výhledy i příběhy místa nabídly dostatek prostoru nejen k objevování, ale také ke společnému povídání a okukování se navzájem.
Po prohlídce hradu jsme pokračovali do Lindavy, kde nás čekal drsný čert, který nás provedl Pekelnými doly.
A pokud jsme si snad mysleli, že nás čeká klidná komentovaná prohlídka, čert, který se během našeho setkání stylově pasoval do role Pána pekel, nás rychle vyvedl z omylu.
Trocha historie, trochu tajemna, trochu adrenalinu a pořádná dávka humoru.
Čert si rozhodně nebral servítky a jeho osobitý způsob provázení v nás zanechal hluboké dojmy.
A nejdůležitější část výletu? Možná společná cesta mezi tím vším.
Když jsme se kolem půl jedné vraceli zpět ke škole, nebyli už čeští a němečtí žáci dvě oddělené skupiny, které spolu absolvovaly program.
Byli to vrstevníci, spolužáci na jeden den, kteří projevovali aktivní chuť se seznamovat.
Během společného dopoledne si vyzkoušeli, že cizí jazyk nemusí být překážkou, ale naopak důvodem, proč se s někým dát do řeči. A právě společná cesta autobusem, první nesmělé otázky a postupně stále přirozenější rozhovory byly tím nejcennějším, co si z celého dne odvezli.
Po návratu jsme se společně zastavili ještě u krátké reflexe. Povídali jsme si o tom, co se nám líbilo, co pro nás bylo náročné a jak se nám spolupracovalo. A zpětná vazba byla jednoznačná – akce se líbila žákům i učitelům.
Jedno společné setkání je dobrý začátek, ale byla by škoda u něj zůstat.
S kolegy ze žitavského gymnázia jsme proto už začali mluvit o dalších možnostech spolupráce a chuti vytvořit další příležitosti, při kterých se čeští a němečtí žáci opět potkají.
Děkujeme našim žitavským partnerům za společně strávený den. A kdo ví, možná jsme 7. října ve Sloupu a v Pekelných dolech neuzavřeli jednu exkurzi, ale naopak otevřeli dveře k mnohem delší česko-německé spolupráci.
